Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR

Hlasování o zrušení superhrubé mzdy se blíží, záleží poslancům na městech, kde žijí? Zvednou ruku pro protinávrh poslankyně Věry Kovářové, kterým by se alespoň část peněz vrátila do obecních rozpočtů?

18. listopadu 2020

Zástupci podepsaných organizací budou dnes opět apelovat na poslance, aby umožnili svým hlasováním zachování současného standardu života ve městech a obcích.

"Od prvních vládních návrhů daňových úprav a kompenzací upozorňujeme na nestabilitu obecních příjmů a tím i omezenou možnost zadávání práce v rámci veřejných zakázek," říká předseda Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) a starosta města Kyjov František Lukl.

"Věříme, že se poslanci vůči svým občanům, díky jejichž hlasům sedí dnes ve sněmovně, zachovají zodpovědně," dodává předseda Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) Stanislav Polčák.  Přijetím návrhu změny zákona, kterým se zruší superhrubá mzda, přijdou města, obce i kraje každoročně o desítky miliard korun.  K výzvě obcí a krajů z minulého týdne se přidává i Spolek pro obnovu venkova (SPOV ČR) i Asociace krajů (AK ČR). Obce a kraje vyzývají vládu a zákonodárce, aby stát samosprávám nahradil výpadky, které jim způsobil zrušením superhrubé mzdy a schválením kompenzačního bonusu. Náš hlas je zase o něco silnější, budou nás však poslanci poslouchat a zvednou zítra ruku pro náš požadavek?

Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR), Sdružení místních samospráv České republiky (SMS ČR), Národní síť místních akčních skupin (NS MAS) a nově i Spolek pro obnovu venkova (SPOV ČR) a Asociace krajů (AK ČR) podepsali společné prohlášení adresované vládě a parlamentu. Vyjadřují v něm nesouhlas s dopady zrušení tzv. superhrubé mzdy a obnoveného kompenzačního bonusu na samosprávy a žádají parlament a vládu o poskytnutí adekvátních náhrad úpravou rozpočtového určení daní (RUD) a poskytnutím jednorázového příspěvku za celkově uhrazené kompenzační platby.   "Nižší daně pro zaměstnance jsou zcela oprávněný politický požadavek v době ekonomického růstu nebo v době, kdy je vláda schopna a ochotna hledat úspory v chodu státních institucí. Finance v minimální výši 21,4 miliard korun budou v příštím roce i v letech dalších vlivem přijetí tohoto zákona chybět," říká hejtman Libereckého kraje Martin Půta a pokračuje, "a to nejenom na investice a opravy majetku, ale dost možná také na financování běžného provozu veřejných služeb. Ruskou ruletu s veřejnými rozpočty považuji v této bezprecedentní situaci za zcela nezodpovědnou. Chci věřit tomu, že poslanci nepošlou do kolen místní a krajskou samosprávu, ta si do svých rozpočtů natisknout miliardy nemůže a v drtivé většině případů ani nechce zadlužovat příští veřejné rozpočty."